Nikdy jsem se nezajímala o stavebnictví. Vnímala jsem domy a jejich okolí jako běžný občan nějakého města či vesnice. První vjem bylo jen to, že lidé mají kde bydlet a že je to moc fajn. Ale fakt nikdy mě nenapadlo, že bydlí natěsnáni v malých bytech, že okolí jejich panelákových domů je poměrně neupravené, stěžejním bodem jsou parkoviště plné aut. Teprve postupem času, kdy jsem povila první dítě, jsem vnímala sídliště jako totální propadák pro hry našich dětí nebo úroveň interiéru našich domů se rovná absolutní neestetické záležitosti.

Mohla jsem si zvolit!

Když už nám přestalo vyhovovat naše bydlení, dostala jsem se do společnosti architektů, projektantů, designérů a začala jsem vnímat domy a jejich okolí ze zcela jiného úhlu pohledu. A jsem za to vděčná. Najednou jsme si mohli dovolit volbu. Zvolit si vlastní design našeho domu ve všech směrech. Vybírali jsme si plastová okna, dřevěná schodiště, dřevěná nebo skleněná zábradlí, barevné fasády, různé druhy osvětlení, dveří. Ta volba mi dala velkou svobodu!